Pokud by se v mém případě sazba snížila o 0,25%, byla by výsledná sazba 3,09225%. Sazba 3,10 je základ, tzn. 100%, snížení o čtvrt procenta je opravdu malé.

Zatímco snížení o 0,25 procentního bodu znamená, že se sazba 3,10% (základem je 100) sníží o 0,25% z téhož základu (tj. 100), takže výsledná sazba je 2,85% (ze základu 100).

Spíláte pojmu, přesně definovanému a v praxi užitečnému pojmu, jehož význam pletete.

—

Poznamka pod carou: „Tři měsíce bez inflace! To o něčem svědčí. V ekonomice není nabytečná poptávka, která by táhla cenovou hladinu vzhůru.“

Poptavkova nebo nabidkova inflace je zjednodusujici pristup, ktery zamenuje pricinu a nasledek. Skutecnou pricinu inflace osvetluje Fisherova rovnice (ktera je s ruznymi obmenami platna snad ve vsech ekonomickych teoriich, ktere si narokuji punc vedeckosti). Zmena rychlosti obehu nebo objemu penez v trhu jsou urcujicimi faktory inflace. Centralni banka muze kdykoliv zabranit inflaci snizenim objemu penez v obehu. Inflace/deflace muze byt realne pohybujici se kolem 0 a v moci centralni banky to proste je.

Kratkodobe previsy poptavky by nemohly nikdy vest k inflaci, kdyby centralni banka nemela potrebu kazdou nadbytecnou (lepe receno zbytecnou) poptavku uspokojit a zdrazeni jednoho by zlevnilo zas jine.

A k cemu je mi vedet, ze v breznu to bylo -0.3 %, kdyz mi porad v penezence strasi ta 3 % z ledna.

Souhlasim tedy s tim, ze inflace jde pozorovat v kratkem horizontu, pro bezneho cloveka je ale dulezitejsi vztah cenova hladina (dnes) vs cenova hladina (kdy se mu naposledy zmenil prjem). A i ta mzda se nemeni kazdy mesic, ale casteji jednou za rok.