Komentáře: Co vás na VŠE nenaučí (5)

Od: Pavel Kopecky Praha 4

Pavel Kopecky Praha 4 — Mon, 11 May 2009 16:02:24 +0000

Za 5O OOO.- vrátím 150 000.-
DOBRÝ DEN.NABÍZÍM PODEPSAT SMĚNKU NA 150 000.- A DO 5 LET SPLATIT TOMU,KDO MI NA RUKU PŮJČÍ 50 000.-BEZ POPLATKŮ PŘEDEM A REGISTRŮ.RUČENÍ SMĚNKOU.VELMI SPĚCHÁ!!!DĚKUJI
[email protected]

Od: Autor

Autor — Mon, 23 Feb 2009 20:51:07 +0000

Odpoved
Dobrý námět! Budu o tom přemýšlet. Zatím existuje dost materiálu o inflaci, nejlepoší je asi na cnb.cz

Abych Vás navnadil, dvě poznámky k inflaci: inflace nesouvisí jen s množstvím peněz, ale také s fází konjunktury – ve fázi vrcholné konjunktury se vždy objevují inflační tlaky. A druhá: inflace i deflace se přelévají přes hranice, bojovat proti inflaci uvnitř země může být boj s větrnými mlýny. Příklad: v roce 2001 a 2002 Česká národní banka „bojovala“ s inflací, aby ji snížila na 3 až 4 %. Ale v téže době inflace v Německu klesla k nule a tu a tam se převrátila v deflaci. Výsledek: Inflace v ČR v r. 2002 blízká nule, některé měsíce cenová hladina dokonce klesala. ČNB oznámila, že inflace nám „podstřelila“ náš inflační cíl. Nepodstřelila. Jen centrální banka, kdyýž mířila na cíl, si nevšimla, že fouká vítr z Německa.

Od: Mader

Mader — Sun, 22 Feb 2009 23:20:08 +0000

A inflace?
Pane Pudláku a jak je to s inflací? Když banky emitují zápisové peníze, zvyšují tím přece inflaci nebo ne? ČNB může velice precizně kontrolovat vydávání svých bankovek, ale nad emisí bankovních peněz nemá prakticky žádnou kontrolu. Nechcete napsat ještě dodatek na toto téma? Velmi by mě to zajímalo. Děkuji.

Od: Autor

Autor — Sat, 21 Feb 2009 17:37:31 +0000

nerozumím…
marně hledám ve svém textu tvrzení, že bankovky ČNB jsou směnky. Kde to tam je?

Od: Pavel Sikora

Pavel Sikora — Fri, 20 Feb 2009 08:50:33 +0000

Nedá mi to a
uqapeně se autora zeptám, zda (a proč) považuje bankovky ČNB za směnky.

Od: Piži

Piži — Thu, 19 Feb 2009 22:22:28 +0000

Závazek
No oni dneska věřitelé například věří, že banka jim je schopna vyplatit jejich vklady, když zároveň ví, že jich vlastně tolik nemá. Takže evidentně je možné vytvářet závazky, které realně není možné splnit. Neboli jinými slovy, to že existuje věřitel negarantuje splacení závazku. Závazek je potencionalita, nikoliv jistota. Závazek je „možná“ umístěné do budoucna.

Od: Autor

Autor — Thu, 19 Feb 2009 21:23:25 +0000

Vážení, pozor na ukvapené soudy…
Peníze nejsou jednoduché téma. Tady se pokorně usilovné studium nedá nahradit od boku vypáleným názorem.

Třeba taková směnka na 100 milionů. Můžete ji napsat. Ale tím nevznikne žádný závazek. Já jsem si napsal směnku na 1 miliardu. A nic.
Závazek ze směnky vzniká teprve okamžikem přijetí věřitelem. Věřitel je ten, kdo věří. Úvěr vznikne, když někdo uvěří.

Dejme tomu, že někdo příjme Vaši směnku. Ale to stále ještě nejsou peníze. Ještě musí uvěřit bankéř. Teprve když ten uvěří, že jste schopen dostát svému závazku, může, ale nemusí se pokusit emitovat peníze. Ale i ty peníze někdo musí přijmout. Někdo musí uvěřit bankéři. Jinak se nedostanou do oběhu.

A když už někdo přijme něčí závazek, je ochoten jej vymáhat až do krve. Soudí se, pošle exekutora. Klidně vás zničí.

Závazek, pane, není myšlenkový konstrukt, a už vůbec ne myšlenka pouhá.

Od: Piži

Piži — Thu, 19 Feb 2009 18:58:24 +0000

Nic virtuálního
Takže nic virtuálního. Jsou to reálné závazky.

Hmm

Takže nic těžkého, je to olovo.

Závazek je myšlenkový konstrukt, nic virtuálnějšího než myšlenka snad ani neexistuje.

Ale jinak moc zajímavý článek.

Od: GLUM

GLUM — Thu, 19 Feb 2009 18:24:25 +0000

Míro, podepisuji v plném rozsahu,
je to docela v dobrém souladu s odpovědností členů představenstva akciové společnosti podle platného práva. Ti nejen že ručí veškerým svým majetkem, ale v případě obvinění ze strany společnosti, že nejednali s péčí řádného hospodáře, přechází na ně automaticky i důkazní břemeno. Bude-li se společnost u soudu domáhat vůči členovi představenstva náhrady škody způsobené jednáním v rozporu s povinností jednat s péčí řádného hospodáře, nemusí existenci daného protiprávního jednání prokazovat. Postačí, bude-li tvrdit, že se člen jejího představenstva tohoto porušení dopustil. Bude výlučně na daném členu představenstva, aby předložil u soudu důkazy a prokázal, že tomu tak není.

Troufám si tvrdit, že drtivá věšina z našich 200+81+1+1 politiků by takové důkazní břemeno neunesla…

Od: Míra

Míra — Thu, 19 Feb 2009 14:55:02 +0000

Vydávání nekrytých směnek (dluhopisů) je zločin.
Zločinu se dopouští i ten, kdo připustí vydání státních směnek (dluhopisů), ačkoli ví, že nejsou kryté. Člověk, který vydá nekrytou směnku, patří do vězení jako podvodník.
Ve slušné společnosti ručí vydávající za směnku celým svým majetkem, je proto spravedlivé požadovat po politicích, aby směnky státu kryli svým majetkem nebo prostě další zadlužování státu nepřipustili. Samozřejmě vždy na konci volebního období se politici složí na státní dluh. Takových politiků máme 200+81+1+1 (zákon o stárním rozpočtu schvalují poslanci, senátoři, předseda vlády a prezident. Dluh, který nebude splacen, bude po volbách rozdělen společně a nerozdílně mezi ty, kdo ho vytvořili. To je jediné sprvedlivé a tudíž správné opatření pro udržení tzv. „státních“ výdajů v rovnováze. Současně platí i další spravedlivé řešení: dluhy zaplatí ten, kdo je skutečně udělal.
[email protected]